Podstatou dosavadního vývoje lidstva je nepřetržité předávání poznatků a nových zkušeností z jedné generace na druhou. Právě osvojeni si již existujících poznatků- informací je to, co posunuje hranice lidského poznání a vědomí kupředu. Souběžně s prudkým růstem množství informací vzniká otázka, jak je uchovat, třídit a vybírat. Z historie víme, že vynález písma a papíru rozšířil ústní předávání informace na efektivnější a to pomocí textu. Efektivnost této metody byla ještě zvýšena v 15. století Gutenbergovým vynálezem knihtisku, který umožnil na svou dobu nebývalé šíření informací, mající v té době velkou zásluhu na šíření vzdělanosti. Vedle knih se koncem 17. století začali objevovat i časopisy jako zdroje nových informací. Jejich počet s rozvojem vědy a techniky neustále narůstal. V současné době se uvádí, že objem vědeckotechnických informací se zdvojnásobuje zhruba každých 5 let. Z toho důvodu vyvstal problém, jak tuto záplavu nových poznatků zvládnout. Řešením je využívání techniky- počítačů. Ovládání počítačů se stává nedílnou součástí všeobecného vzdělání. Platí, že bohatství společnosti je určováno úrovní zpracování informací a ne pouze surovinovým nebo energetickým zázemím- příkladem je Japonsko,jehož mimořádný hospodářský rozvoj je založen zejména na kvalitních informačních systémech. Informace se stává zbožím zvláštního druhu, které se prodejem neztrácí, např. počítačový program je velice výhodným zbožím, i po prodeji zůstává duševním majetkem prodávajícího.
S vývojem počítačů se mění i způsob práce s nimi. Původně byly počítače určeny výhradně k pasivnímu provádění výpočtů. V současnosti se klade větší důkaz na zpracování textových a grafických informací a na vytváření bází dat, bází informací a celých expertních systémů. Výpočetní technika se tak stává nástrojem ke komplexnímu zpracování, uchování a přenosu informací. Největší ,, boom" dnešní doby je celosvětové přepojení počítačů do sítě Internet, která se v průběhu několika posledních let stala i u nás pro mnoho lidí každodenní skutečností v práci, při studiu nebo ve volném čase. Množství informace, které je možné tímto způsobem získat je s předchozími možnostmi nesrovnatelně větší a ze dne na den neustále narůstá. Samozřejmě pokračuje další vývoj a zdokonalování počítačů.Předpokládá se, že počítače páté generace budou zpracovávat informace s využitím metod umělé inteligence.
Tento učební text byl napsán speciálně pro výuku Informatiky v bakalářském studiu FT VUT ve Zlíně.Záměrem autorky bylo usnadnit posluchačům první kroky a pomoci jim vytvořit základní přehled v této oblasti. Z toho plyne i rozdělení skript do šesti kapitol:
První kapitola popisuje historický vývoj teorie informace. V druhé kapitole jsou uvedeny vybrané statě z teorie pravděpodobností a teorie čísel.Tato kapitola je zařazena z důvodu využívání poznatků z těchto oborů v dalších kapitolách. V třetí kapitola se zabývá základními pojmy teorie informace, informační hodnotou, entropií, zdroji a přenosem zpráv. Kapitola čtvrtá je věnována teorií kódování tj. zavedení pojmů, rozdělení, přehledu a konstrukci některých kódů. V páté kapitole jsou shrnuty základní informace z kryptologie (neboli teorie šifrování), různé metody využívané v dávné minulosti až po ty nejnovější, které byly vytvořené pro počítačové využití.