(např. padnutí nejvýše 6 teček)
2.) Událost, která nenastane nikdy nazýváme nemožnou událostí (0)
(např. padnutí více než 6 teček)
3.) Událost, která nastane když nenastane událost A nazýváme opačnou událostí
(např. A - padnutí sudého počtu teček,
- padnutí lichého počtu teček)4.) Pokud platí: nastane-li událost A, nastane také událost B - událost A je částí události B
(např. A - padnutí 6 teček, B - padnutí sudého počtu teček)
5.) Pokud platí: nastane-li událost A, nastane také událost B a naopak - události A a B jsou rovnocenné
(např. A - padnutí 2, 4, 6 teček, B - padnutí sudého počtu teček při jednom hodu kostkou)
6.) Pokud platí: nastane-li současně událost A i B - hovoříme o průniku událostí A a B
(např. A - padnutí sudého počtu teček, B - padnutí míň než 3 teček, průnikem událostí je padnutí 2 teček)
7.) Pokud platí: nastane-li alespoň jedna z událostí A nebo B - hovoříme o sjednocení událostí A a B
(např. A - padnutí sudého počtu teček, B - padnutí míň než 3 teček, sjednocením je padnutí 1, 2, 4 nebo 6 teček)
8.) Pokud platí: nastane-li událost A a současně nenastane událost B - hovoříme o rozdílu událostí A a B
(např. A - padnutí sudého počtu teček, B - padnutí 5 nebo 6 teček, rozdílem je padnutí 2 nebo 4 teček)
9.) Nemohou-li současně nastat události A a B - hovoříme, že události A a B jsou neslučitelné (disjunktní)
(např. A - padnutí nejvíce 3 teček, B - padnutí nejméně 5 teček)
10.) Pokud platí: při každém vykonání experimentu jeden z výsledků experimentu vždy nastane a jestli jeden
z výsledků nastane, pak už jiný výsledek nemůže nastat - hovoříme o elementární událostí
(např. padnutí 6 teček, při jednom hodu kostkou)