Nejmenší společný násobek m dvou celých čísel a, b budeme označovat
 
.
Říkáme, že dvě přirozená čísla jsou nesoudělná, je-li jejich největším společným dělitelem 1.
Ke kvalitativnímu posunu ve vývoji teorie čísel došlo zavedením pojmu kongruence při práci s pojmem dělitelnosti. Relace nazývaná kongruence je označována symbolem

kde n je přirozené číslo.
Dvě celá čísla a, b jsou kongruentní modulo n, mají-li stejný zbytek při dělení číslem n ( je-li jejich rozdíl dělitelný číslem n ):
          např. 
V opačném případě říkáme, že čísla a, b jsou nekongruentní modulo n. Číslo n se nazývá modul kongruence.
Na základě relace kongruence se množina celých čísel rozpadá na třídy prvků se stejným zbytkem při dělení číslem n - tzv. zbytkové třídy modulo n. Třídy označujeme vždy pomocí jednoho prvku - representanta. Třídu, ve které leží číslo a, označujeme
( stručně
).
Např. je-li n=10 máme deset zbytkových tříd:

Pravidla pro práci s kongruencemi připomínají v mnohém pravidla pro práci s celými čísly ( proto
i analogie znaků = a
).
1)
  pro každé a
Z
2) je-li
, pak 
3) je-li
a
, pak
4) je-li
a současně
, pak platí i 
5) je-li
a současně
, pak platí i 
Pro dělení kongruencí musí platit podmínka ( postačující ):
6) je-li    
a čísla c,n jsou nesoudělná, pak platí 
Tato jednoduchá pravidla umožňují počítat s kongruencemi efektivně v mnoha situacích. Např. počítání
s mocninami:
.
Použitím pravidla 5) dostaneme pro a=c, b=d
.
práce s vyššími mocninami může být ještě efektivnější. Představme si, že máme vypočítat, čemu se rovná
.
Klasickým způsobem počítání bychom došli k výsledku
.
což převedením do pětkové soustavy je
.
K tomuto výsledku je možné se dopracovat i podstatně jednodušším způsobem. Vyjádříme exponent 15 ve dvojkové soustavě, dostaneme

.
tj. 15 = 8 + 4 + 2 + 1
a proto 
Postupným umocňováním dostaneme

.

.

.

.
Takovýmto způsobem dostaneme
, což souhlasí s předcházejícím výsledkem.