V praxi existují různé druhy informací, které odborná literatura třídí do protikladných dvojic:

a) Informace nová - stará
Význam zprávy ( tedy i v ní obsažené informace ) časem klesá. Stárnutí je u různých typů informací různé. Informace vědecká stárne relativně velmi pomalu, případně vůbec ( Archimédův zákon, Einsteinova teorie relativity ). Nejrychleji stárnou tzv. informace faktu ( veřejně distribuované a tedy všeobecně dostupné např. v hromadných sdělovacích prostředcích ).

b) Informace originální - reprodukovaná
Prvotní jedinečnou informaci nazýváme originální (např. rukopis odborného článku). Rukopis článku vyjde v odborném časopisu v tisíce kusovém nákladu - z originální informace se stává informace reprodukovaná.

c) Informace potenciální - aktuální
Potenciální informace je taková, kterou bezprostředně nepoužíváme, ale máme ji k dispozici, resp. jedná se o informaci, která bude teprve vyvolána (data na disketě, text v knize, informace v naši paměti). Potřebuje-li někdo tuto potenciální informaci, vyvolá si ji, oživí a zpracuje. Z potenciální informace se stane informace aktuální.

d) Informace vnitřní - vnější
Vnitřní informace se vztahuje k tomu, co je stálé a souvisí s vnitřním uspořádáním - se strukturou systému (genetické informace). Vnější informace je spojena s vnějším projevem každého systému, s řídicími a komunikačními funkcemi (statistická data o podniku) - mají krátkodobější charakter.

e) Informace kondenzovaná - nekondenzovaná
Jedním ze základních kritérií úspěšnosti informačního systému je reprezentace informací v minimálním fyzickém objemu. Proto se informace různě kódují a komprimují (místo názvu fakulty stačí uvést její číslo). Protikladem je informace nekondenzovaná - obsahuje vysvětlivky, doplňující informace.