Příklad:
Česká abeceda obsahuje 42 znaků (včetně písmen s diakritickými znaménky a s mezerou).
Konečné schéma za předpokladu rovnoměrného výskytu všech písmen vypadá takto:



kde pravděpodobnost výskytu je u všech znaků stejná:
1/42 = 0.0238095238
Podle Shannonova vzorce je množství informace jednoho znaku:
I = 5.39 bitů.
Ve skutečnosti neexistuje zcela rovnoměrný výskyt všech znaků v české abecedě (samozřejmě ani v ostatních).

Příklad:
Důležitý je pravděpodobnostní výskyt znaků v daném jazyce.
Bez dlouhého zkoumání je nám zřejmé, že např. písmeno „e“ se v českých textech vyskytuje častěji než „w“. Použijeme-li výsledky analýzy frekvence jednotlivých písmen české abecedy v dostatečně dlouhém textu, zjistíme, že informační hodnotu jednoho písmene musíme vypočítat podle následujícího schématu:



Výsledná informační hodnota jednoho znaku je potom
I = 4.67 bitů.