Příklad:
Uvažujme o střelbě na obdélníkový terč.
Místo dopadu střely je ve skutečnosti spojitou náhodnou veličinou, neboť se může vyskytnout v libovolném bodě terče. Když si terč rozdělíme např. na 12 kvadrantů, tím vlastně diskretizujeme spojitou náhodnou veličinu. Zásah jednotlivých kvadrantů pokládáme za náhodný. Zajímá nás ale, který kvadrant byl zasažen. To znamená, že můžeme označit zásah i-tého kvadrantu jako jev (zprávu) xi s pravděpodobností P(xi). Můžeme tedy definovat množství informace spojené s přijetím nějaké hodnoty, která se nachází v subintervalu (kvadrantu) xi.