3.4.3. Spojité kanály

U spojitých kanálů se snažíme využít postupů a veličin zavedených pro popis diskrétních signálů. Obdobně jako u nespojitých tak i u spojitých kanálů lze definovat propustnost kanálu.

Výsledný vztah má tvar:
           
kde F_m je mezní frekvence kanálu, P je střední hodnota výkonu užitečného signálu, N je střední výkon rušivého signálu. Číslo můžeme interpretovat jako počet rozlišitelných úrovní signálu u_P při působení šumu u_N. Uvedený vztah platí pouze za podmínky, že hustota rozdělení pravděpodobnosti vstupního signálu má normální rozložení a kanál je rušen normálním aditivním šumem. Maximální množství informace přenesené za dobu T bude tedy:
           
kde    T je doba trvání signálu (doba využití kanálu),
          F je šířka spektra signálu,
          P je odstup signál-šum, určující počet rozlišitelných úrovní signálu
          V je objem signálu.