4 Kódování

4.2 Rovnoměrné kódy

Rovnoměrné kódy jsou takové kódy, u kterých se každému znaku zdrojové abecedy přiřadí stejný počet kódových znaků. Z toho důvodu mají tyto kódy velkou výhodu při dekódování.
Nerozšířenější příklady rovnoměrných kódů jsou: telegrafní kód a ASCII kód.

4.2.1. Telegrafní kód

Telegrafní kód se používá v dálnopisných sítích. Verze MTA2 (Mezinárodní telegrafní abeceda č.2)se používá už od roku 1932. Zdrojová abeceda obsahuje všechny písmena anglické abecedy, číslice 0, 1, ... , 9 a některá interpunkční znaménka. Každému znaku zdrojové abecedy je přiřazena konkrétní pětice kódových znaků 0 a 1. Protože písmen anglické abecedy je 26, k tomu ještě 10 číslic (a nějaká interpunkční znaménka), kapacita kódu, která je rovna 25=32 znaků, je nepostačující. Tento problém se řeší tak, že se většina pětic znaků využívá dvakrát. K jejich rozlišení se používá tzv. změna registru. Pro písmenovou změnu je přiřazené kódové slovo 11111 a pro číslicovou změnu 11011. To umožňuje, abychom mohli zakódovat 2.25-2=62 zdrojových znaků.

Příklad:
Pomocí tabulky telegrafního kódu zakódujte zprávu „MS DOS 7.0“