Mezinárodní standardní číslo knihy - alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. ISBN vzniklo v roce 1970 a mělo 10 číslic. V roce 2007 byl kód rozšířen na třináct číslic, pro sjednocení s reprezentací ISBN v čárovém kódu.
Struktura:
ISBN má pevně danou strukturu, z jednotlivých částí identifikátoru lze získat základní informace o původu knihy. Označení je složeno z částí proměnlivé délky rozdělených pomlčkami nebo mezerami; před kódem se (povinně) uvádí označení ISBN. Původní deseticiferné ISBN (označované dnes jako ISBN-10) obsahuje čtyři skupiny, nové třináctimístné (ISBN-13) má na začátku skupinu navíc. ISBN-13 má nyní identickou strukturu jako čárový kód EAN-13, takže je na knihách jako čárový kód uvedeno přímo ISBN. (U staršího ISBN-10 byla potřeba drobná úprava.)
| Prefix | Skupina | Vydavatel | Vydání | Kontrolní č. | |||||||||||||||
| ISBN | 9 | 7 | 8 | - | 8 | 0 | - | 7 | 2 | 0 | 3 | - | 8 | 8 | 4 | - | 8 | ||
První částí je u ISBN-13 nově přidaný prefix: konstanta 978 (pro knihy) nebo 979 (pro hudebniny), která označuje prefix čárového kódu. Zbytek kódu je u ISBN-13 i ISBN-10 v principu shodný.
Druhou částí ISBN (u ISBN-10 první) je tzv. identifikátor skupiny, který určuje zemi, nebo jazykovou oblast, anebo dohodnuté seskupení vydavatelů.
Další částí je identifikace vydavatele, který společně určují konkrétní nakladatelství, nebo vydavatelskou instituci. Skládá se ze 2 až 7 číslic v závislosti na délce identifikátoru skupiny.
Předposlední část popisuje již konkrétní vydání příslušné knihy u daného vydavatele. Toto číslo může mít 1 až 6 číslic, kvůli pevné délce ISBN je zarovnáno zleva nulami. Číslování pro tuto část si určuje sám vydavatel.
Poslední částí ISBN je kontrolní číslice. Výpočet se pro ISBN-10 a ISBN-13 liší!
Výpočet kontrolní číslice ISBN-10:
Výpočet kontrolní číslice ISBN-13: