<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom">
<title>Bakalářské práce</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/18591" rel="alternate"/>
<subtitle/>
<id>http://hdl.handle.net/10563/18591</id>
<updated>2026-04-05T09:16:32Z</updated>
<dc:date>2026-04-05T09:16:32Z</dc:date>
<entry>
<title>Stanovení nutričních parametrů a stravitelnosti microgreens</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58114" rel="alternate"/>
<author>
<name>Krutina, Daria</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58114</id>
<updated>2025-12-10T23:10:06Z</updated>
<published>2025-01-02T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Stanovení nutričních parametrů a stravitelnosti microgreens
Krutina, Daria
Cílem teoretické části práce bylo shrnout základní informace o microgreens. V práci je popsána historie pěstování microgreens, chemické složení vybraných druhů microgreens, zdravotní účinky a možné způsoby pěstování.  V praktické části práce bylo cílem stanovit nutriční parametry a stravitelnost. Pro analýzu bylo vybráno celkem šest druhů, a to konkrétně hrách setý (Pisum sativum), fazole mungo (Vigna radiata), pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum L.), červené zelí (Brassica oleracea var. capitata), brokolice (Brassica oleracea var. italica) a rukola (Eruca sativa Mill). U těchto druhů byl stanoven obsah vlhkosti, popela, lipidů, bílkovin, vlákniny a stravitelnosti.  Získané výsledky ukazují významné rozdíly mezi jednotlivými druhy microgreens, což potvrzuje jejich různorodý nutriční profil. Nejvyšší obsah bílkovin byl stanoven u mungo fazolí, zatímco nejvyšší stravitelnost byla zjištěna u rukoly. Tyto údaje potvrzují potenciál microgreens jako funkční potraviny s přínosem pro lidské zdraví. Práce naznačuje, že některé microgreens mohou sloužit jako cenný zdroj specifických živin a jejich zařazení do stravy může přispět k rozmanitosti a kvalitě stravy.
</summary>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Stanovení vybraných parametrů v bílých vínech různých odrůd</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58115" rel="alternate"/>
<author>
<name>Michenková, Barbora</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58115</id>
<updated>2025-12-10T23:10:06Z</updated>
<published>2025-01-02T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Stanovení vybraných parametrů v bílých vínech různých odrůd
Michenková, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá chemickým složením vína se zaměřením na kyseliny a oxid siřičitý. V teoretické části jsou popsány základní charakteristiky vína, jeho dělení, odrůdy bílých vín, vinařské oblasti České republiky a chemické složení vína, včetně jednotlivých kyselin, minerálních látek, cukrů, alkoholů a aromatických sloučenin. Dále je popsán proces výroby vína a laboratorní metody používané k jeho analýze. Praktická část je zaměřena na laboratorní analýzu několika vzorků bílých vín pocházejících z moravských vinařských oblastí. Laboratorní analýza zahrnuje stanovení celkového množství kyselin titrační metodou, zjištění obsahu oxidu siřičitého a kvantitativní určení kyseliny vinné pomocí spektrofotometrického měření. Získané výsledky jsou následně zhodnoceny a srovnány s platnými legislativními normami i s hodnotami běžně udávanými pro bílá vína. Tato část práce přispívá k hlubšímu porozumění chemickému složení vína a jeho vlivu na výslednou kvalitu a chuťové vlastnosti.
</summary>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Stanovení polyfenolů a antioxidační aktivity v lucumě</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58113" rel="alternate"/>
<author>
<name>Ershova, Arina</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58113</id>
<updated>2025-12-10T23:10:05Z</updated>
<published>2025-01-02T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Stanovení polyfenolů a antioxidační aktivity v lucumě
Ershova, Arina
Bakalářská práce se zabývá analýzou polyfenolů a antioxidační aktivity v prášku z lucumy (Pouteria lucuma), tropického ovoce pocházejícího z Jižní Ameriky. Teoretická část práce zahrnuje charakteristiku rostliny, oblasti pěstování, chemické složení se zaměřením na obsah polyfenolů, zdravotní účinky a využití lucumy v potravinářství. V experimentální části byla v prášku z lucumy stanovena sušina, obsah celkových polyfenolů Folin-Ciocalteho metodou a antioxidační aktivita metodami s DPPH a ABTS ve vodných a methanolických extraktech. Výsledky ukazují, že celkový obsah polyfenolů se v lucumě pohybuje v rozmezí od 6,39 do 16,1 mg GAE/g. Hodnoty antioxidační aktivity byly naměřeny v rozmezí od 32,2 do 142 mg TE/g (DPPH) a od 17,1 do 63,8 mg TE/g (ABTS). Výsledky ukázaly silnou pozitivní korelaci mezi obsahem polyfenolů a antioxidační aktivitou.
</summary>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Obsah minerálních prvků a biologicky aktivních látek microgreens</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/58109" rel="alternate"/>
<author>
<name>Franková, Ema</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/58109</id>
<updated>2025-12-10T23:10:05Z</updated>
<published>2025-01-02T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Obsah minerálních prvků a biologicky aktivních látek microgreens
Franková, Ema
Bakalářská práce se zabývá charakteristikou microgreens, jejich nutričním složením, možnostmi pěstování a významem těchto rostlin jako součásti funkčních potravin. Praktická část práce je zaměřena na analýzu obsahu minerálních prvků a biologicky aktivních látek ve vybraných druzích microgreens, které patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae) - konkrétně ředkvi čínské růžové (Raphanus sativus) a kapustě černé (Brassica oleracea), sledovaných během čtyř dnů růstu (6.-9. den). Pomocí metody ICP-MS byl stanoven obsah celkem 40 minerálních prvků, s důrazem na esenciální makroprvky (Na, Mg, P, K, Ca), esenciální mikroprvky (Mn, Fe, Cu, Zn, Ni) a potenciálně toxické prvky (As, Cd, Sn, Pb). Pomocí dostupných tabulek byla vypočtena procentuální pokrytí RDA a AI u vybraných analytů pro skupinu mužů a žen ve věku 19-30 let. Současně byl stanoven celkový obsah polyfenolů pomocí Folin-Ciocalteuova činidla. Cílem praktické části bylo sledovat dynamiku změn těchto látek během vývoje rostlin a porovnat výsledky s dostupnou literaturou.
</summary>
<dc:date>2025-01-02T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
</feed>
