http://hdl.handle.net/10563/200 2026-04-04T03:05:00Z http://hdl.handle.net/10563/58835 Preparation and Characterization of Solid Adsorbents for CO2 Capture Palička, David Tato práce se zabývá přípravou a charakterizací pevných adsorbentů pro záchyt oxidu uhličitého. Jako adsorbent se použil oxid hořečnatý který byl promovaný alkalickými tavnými solemi, pro lepší adsorpci. Zjišťovaly se změny vlastností a cykličnost těchto adsorbentů 2025-01-02T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/58407 Ztvrzování vod - návrh laboratorní úlohy Balcar, David Diplomová práce se zabývá optimalizací procesu ztvrzování málo mineralizovaných vod s cílem vytvořit podklad pro laboratorní úlohu určenou studentům oboru Environmentální inženýrství (FT, UTB Zlín). V teoretické části jsou shrnuty základní pojmy, fyzikálně-chemická podstata procesu a rozdíly mezi způsoby ztvrzování. Experimentálně byly testovány dva komerčně dostupné materiály - polovypálený dolomit (Semidol) a uhličitan vápenatý (Aqua Juraperle JW). U modelové vody byly optimalizovány vstupní parametry, zejména pH a koncentrace CO2. Vsádkové testy sloužily jako podklad pro návrh filtračních testů, při kterých byl sledován vliv výšky lože, frakce, průtoku a CO2. Monitorovány byly hodnoty pH, vodivosti, koncentrace Ca2+, Mg2+, celková tvrdost a Langelierův index. Výsledky poskytly přehled o účinnosti ztvrzování a oba materiály se ukázaly jako vhodné pro výukové účely. 2025-01-02T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/58409 Hydrogely a jejich potenciální využití při čištění odpadních vod Žižková, Pavlína Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu a charakteristiku hydrogelů z kolagen- keratinového hydrolyzátu pro jejich potenciální využití při čištění odpadních vod. Literární část této práce je věnována popisu hydrogelů, jejich rozdělení a vlastnostem. Dále jsou uvedeny příklady aplikací hydrogelů v různých odvětvích. V neposlední řadě je přiblížena problematika přítomnosti organokovových barviv a jejich odstranění v odpadních vodách. Praktická část je zaměřena na přípravu hydrogelů. U připravených hydrogelů byla ověřena jejich nasákavost ve vodném prostředí a také v roztocích o různé salinitě a různé hodnotě pH. K prověření zesítění připravených hydrogelů byla použita FTIR spektrometrie. Biologická rozložitelnost hydrogelů byla hodnocena v říčním sedimentu a v půdním prostředí. Dále byl proveden test klíčivosti řeřichy zahradní (Lepidum sativum) na připravených hydrogelech. U vybraných hydrogelů byla studována adsorpce kovokomplexních barviv (ostalanová žluť SG). Na základě provedených experimentů byla zjištěna odlišnost v míře zesítění připravených hydrogelů, která měla vliv na jejich vlastnosti a na chování samotných hydrogelů v dalších testech. Biodegradační testy v prostředí říčního sedimentu ukázaly nízkou biodegradabilitu připravených hydrogelů (od 0,53 +- 2,37 % do 18,44 +- 0,36 %) a biodegradace v půdním prostředí poukázala na možnou inhibici půdních mikroorganismů díky nevymytým reagenciím. Z výsledků adsorpčních testů vyplývá, že připravené hydrogely jsou schopny adsorbovat ostalanovou žluť SG a průběh adsorpce lépe odpovídá Freundlichovu modelu, dle kterého dochází k vícevrstvé adsorpci na heterogenním povrchu. Účinnost sorpce byla až 79,10 +- 0,25 % a adsorpční kapacita 1,204 +- 0,162 mg/g. 2025-01-02T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/58411 Interakce mikroplastů s půdní organickou hmotou Vanďurková, Barbora Tato diplomová práce se zabývá vlivem mikroplastů z vybraných polymerů na půdní prostředí s důrazem na interakci těchto mikroplastů s půdní organickou hmotou. Teoretická část práce pojednává o mikroplastech jako takových, jejich osudu v životním prostředí a především o jejich vlivu na vlastnosti půdy (např. půdní organickou hmotu či půdní mikrobiální konsorcium). V praktické části byla srovnána rychlost biodegradace mikroplastů z biologicky rozložitelných polymerů (PHB, PBSA a PBAT) a z konvenčního polymeru (V1). Mineralizace polymerů byla hodnocena měřením produkce oxidu uhličitého za pomoci hmotnostního spektrometru s membránovým vstupem. Dle očekávání probíhala biodegradace biodegradabilních polymerů PHB a PBSA rychleji než polymeru PBAT, a to v obou použitých reálných půdách - kambizemi luvické i černozemi luvické. Konvenční polymery se v půdním prostředí za normálních podmínek téměř nerozkládají, což koresponduje s výsledky této práce. Byly také sledovány povrchové změny těchto mikroplastů pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. V průběhu biodegradace byly pozorovány trhliny i mikrobiální osídlení polymerů. Změny na povrchu materiálů i mikrobiální osídlení korespondovaly s mírou biodegradace daných polymerů. Pro posouzení vlivu vybraných mikroplastů na množství organické hmoty v půdě bylo provedeno její stanovení jako množství huminových a fulvových kyselin extrakcí a následným měřením pomocí UV/VIS spektrofotometrie. Množství huminových i fulvových kyselin v průběhu pokusu kolísalo, ale rozdíly ve srovnání s negativními kontrolami nebyly významné, a tudíž nebyl prokázán jednoznačný vliv přítomnosti mikroplastů na tvorbu půdní organické hmoty. 2025-01-02T00:00:00Z