http://hdl.handle.net/10563/27673 2026-04-05T01:34:05Z http://hdl.handle.net/10563/59056 Klinická praxe u studentů všeobecného ošetřovatelství Šudřichová, Eva Tato bakalářská práce se zabývá faktory, které pozitivně ovlivňují studenty všeobecného ošetřovatelství během jejich praktické výuky v klinickém prostředí. Cílem práce je analyzovat tyto faktory, včetně nástrojů a metod hodnocení praktické výuky. Teoretická část se věnuje historii a současnému systému vzdělávání všeobecných sester. Byly popsány jednotlivé formy teoretické a praktické výuky, přičemž pozornost byla věnována zejména klinickému prostředí, které se zaměřuje na pozitivní faktory podporující well-being studentů. Praktická část práce je zpracována formou přehledové studie, kdy byly pomocí systematického vyhledávání v odborných databázích analyzovány relevantní studie. Výsledky ukazují, že klíčovou roli hraje pedagogická atmosféra, stabilní vedení a dohled mentora, osobní mentor a supervizní setkání. Tyto faktory přispívají k celkovému pocitu jistoty a spokojenosti studentů v klinickém prostředí. 2025-07-03T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59051 Edukace a příprava prvorodičky v péči o novorozence Strnadová, Michaela Bakalářská práce se zaměřuje na edukaci prvorodiček v oblasti péče o novorozence.Cílem je zjistit, jaké informace ženy nejvíce postrádají, jaké formy přípravy využívají a jak hodnotí podporu poskytovanou nelékařskými zdravotnickými pracovníky. Teoretická část se zaměřuje na edukaci v péči o prvorodičky, její pojem, proces, metody a faktory ovlivňující účinnost. Popisuje charakteristiku prvorodiček, jejich potřeby, obavy a roli zdravotníků. Shrnuje prenatální péči, prevenci v těhotenství, roli porodní asistentky a přípravné kurzy. Závěrem se věnuje základům péče o novorozence.Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s prvorodičkami v období 2.-6. týdne po porodu. Výsledky ukazují, že prvorodičkám často chybějí praktické informace o manipulaci s dítětem, kojení či spánkovém režimu. Participantky oceňují individuální přístup, empatii a dostupnost zdravotnického personálu. 2025-07-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/57410 Využití mobilních aplikací první pomoci u laické veřejnosti Žáková, Natálie Tato bakalářská práce se zaměřuje na využití mobilních aplikací první pomoci u laické veřejnosti a reflektuje jejich potenciál při zvyšování připravenosti a efektivity reakce v mimořádných situacích. Cílem práce je zhodnotit přínos těchto aplikací na základě přehledové analýzy odborných studií a posoudit jejich vliv na schopnost populace adekvátně reagovat v krizových stavech ohrožujících život. Teoretická část se věnuje problematice první pomoci, role integrovaného záchranného systému a funkcím vybraných mobilních aplikací, zejména Záchranka a První pomoc. Praktická část je zpracována formou přehledové studie, v níž byly analyzovány relevantní výzkumy. Výsledky ukazují, že využívání těchto nástrojů může významně přispět k posílení znalostí a sebedůvěry uživatelů při poskytování první pomoci, čímž podporují zefektivnění přednemocniční péče. 2024-11-04T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/57396 Psychické zdraví žen po menopauze Stojaspalová, Dorota Bakalářská práce je zaměřena na problematiku psychického zdraví žen po menopauze. Menopauza představuje klíčové období v životě ženy, spojené nejen s fyzickými, ale i významnými psychickými změnami. Cílem práce je zkoumat, jak ženy vnímají menopauzu, jaké psychické změny v tomto období zaznamenávají a jaké strategie využívají k jejich zvládání. Teoretická část práce poskytuje náhled do problematiky biologických, psychologických a sociálních aspektů menopauzy, včetně jejího dopadu na duševní zdraví, jako jsou změny nálad, úzkosti, změny sebevědomí, nespavost nebo zvýšená úroveň stresu. Výzkumná část je založena na kvalitativním přístupu a využívá polostrukturovaných rozhovorů se ženami, které si menopauzou již prošly. Tyto rozhovory odhalují osobní zkušenosti respondentek s menopauzou, jejich vnímání tohoto období a efektivitu strategií, které jim pomohly přizpůsobit se psychickým i fyzickým změnám. Výsledky práce ukazují, že menopauza není pouze biologická událost, ale komplexní psychosociální proces, který zasahuje do mnoha oblastí života ženy - od fyzického zdraví přes mezilidské vztahy až po vnímání vlastní identity. Výpovědi respondentek potvrdily, že dopady menopauzy na psychiku jsou velmi individuální. Zatímco některé ženy toto období vnímaly jako klidné a přirozené, jiné zažívaly výrazné úzkosti, výkyvy nálad, pokles sebedůvěry, napětí ve vztazích nebo pocity osamění. Z rozhovorů rovněž vyplynulo, že ženy mají k menopauze odlišné přístupy, a to včetně role psychologické podpory, změn životního stylu i významu sociálních vazeb. Závěr práce přináší doporučení pro zlepšení povědomí o menopauze a podpory žen v období menopauzy s cílem minimalizovat negativní dopady na psychické zdraví. Práce zdůrazňuje důležitost otevřeného dialogu o menopauze ve společnosti a potřebu individualizovaného přístupu k řešení problémů, které toto období pro ženy přináší. 2024-11-04T00:00:00Z