Kvalita života dětí s epilepsií

Abstract

Cíl: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit subjektivní vnímání kvality života dětí s epilepsií. Metodika: Výzkumný soubor byl tvořen 46 dětmi s epilepsií ve věku od 5 do 18 let, které byly dispenzarizovány v neurologických ambulancích v Uherském Hradišti a Zlíně a pacienti s diagnostikovanou epilepsií na dětském oddělení Uherskohradišťské nemocnice. Dotazníkové šetření probíhalo od 6. ledna do 16. března. Byl použit modifikovaný standardizovaný dotazník. Inspirací ke tvorbě byla zkrácená verze standardizovaného dotazníku Pediatric Quality of Life Inventory a dotazník Quality of Life in Epilepsy for adolescents - QOLIE- AD-48. Dotazník je rozdělen podle věkových skupin dětí od 5 do 7 let, od 8 do 12 let, od 13 do 18 let. Je zaměřen na vnímání kvality života ve čtyřech oblastech - fyzické, emocionální, sociální a školní. Výsledky: Výsledky dotazníkového šetření prokázaly, že děvčata vnímají kvalitu života hůře než chlapci. Nejhůře vnímají kvalitu života děti mladšího školního věku a nejnáročnější je pro ně oblast školních funkcí. Prokázalo se, že v interpersonálních vztazích nepociťují děti velké problémy. Oblast emocionálního zdraví se jeví pro děti nejméně problematická, oblast fyzického zdraví je velkou zátěží zejména pro děvčata mladšího školního věku. Závěr: Kvalitu života dětí ovlivňuje prostředí, ve kterém žijí, výchova, rodina, kolektiv vrstevníků a přátel. Výsledky šetření prokazují, že kvalita života dětí s epilepsií má značné rezervy a je ovlivněna ve všech oblastech. Pozitivní je, že terapie epilepsie u dětí má progresivní vývoj, že děti ji přijímají, užívání léků není pro ně problém. Taktéž interpersonální vztahy mezi dětmi s epilepsií a zdravou populací nevykazují velký propad. I přesto je potřeba více o této nemoci hovořit, dostat ji do širšího povědomí. Zejména sestry by se měly podílet na procesu informování rodičů a dětí o pomoci nemocným s epilepsií, ať v době záchvatu, tak v mezizáchvatovém období.