Reologické/mechanické vlastnosti vybraných biologických tkání a jejich modelů

Abstract

Reologické vlastnosti kůže hrají klíčovou roli pro pochopení jejího chování a odpovědi na vnější podnět. Kůže tvořící bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím je denně vystavena mnoha vlivům ovlivňující její integritu a celkový stav. Při studiu mechanických vlastností kůže je nezbytné využívat modely, které přesně popisují komplexní reologické vlastnosti kůže. Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu viskoelastických vlastností kůže a želatinových vzorků o různé koncentraci, které by mohly sloužit jako její model. K modelování dat byly použity jak klasické, tak i frakcionální viskoelastické modely, nicméně frakcionální Maxwellův model se ukázal být nejlepší volbou pro modelování viskoelastických vlastností kůže. Výsledky měření želatinových vzorků ukázaly přechod od viskózního chování k elastickému s rostoucí koncentrací a na základě porovnání dat s prasečí kůží se vzorek 20% želatiny ukázal být prasečí kůži nejblíže svými viskoelastickými vlastnostmi. Nicméně žádný z vzorků plně neodpovídal jejím viskoelastickým vlastnostem. Ačkoli želatina může být slibným modelem nelze pouze pomoci ní zcela zachytit všechny vlastnosti takto komplexní tkáně jakou je kůže.