Diplomové prácehttp://hdl.handle.net/10563/1602026-04-05T09:12:28Z2026-04-05T09:12:28ZSociální pedagog a jeho role ve školním poradenském pracovištiPagáčová, Danielahttp://hdl.handle.net/10563/575452025-12-10T23:09:43Z2025-01-08T00:00:00ZSociální pedagog a jeho role ve školním poradenském pracovišti
Pagáčová, Daniela
Diplomová práce se zaměřuje na sociálního pedagoga a jeho roli ve školním poradenském pracovišti. Teoretickou část tvoří tři kapitoly pojednávající o školním poradenském pracovišti, rolích jednotlivých členů školního poradenského pracoviště a sociálním pedagogovi v současnosti. Hlavním cílem této práce bylo zjistit jaká je role sociálního pedagoga ve školním poradenském pracovišti. Praktickou část tvoří vlastní výzkumné šetření postavené na kvantitativní metodě formou dotazníkového šetření vlastního designu. Výsledky výzkumu ukazují, že sociální pedagog hraje ve školním poradenském pracovišti klíčovou roli především v oblasti prevence, podpory žáků a spolupráce s rodinou, avšak jeho efektivní fungování je často limitováno nejednoznačným legislativním ukotvením, nedostatkem informovanosti a podpory ze strany vedení školy.
2025-01-08T00:00:00ZPsychohygiena pedagogů základních uměleckých školPánková, Marcelahttp://hdl.handle.net/10563/575462025-12-10T23:09:43Z2025-01-08T00:00:00ZPsychohygiena pedagogů základních uměleckých škol
Pánková, Marcela
Diplomová práce se zaměřuje na význam psychohygieny, jako prostředku prevence a zvládání psychické zátěže pedagogů základních uměleckých škol. Teoretická část se zaměřuje na vymezení profese učitele základní umělecké školy, identifikaci klíčových stresorů a příznaků syndromu vyhoření a na představení psychohygieny jako nástroje podpory duševního zdraví. Praktická část vychází z kvantitativního výzkumu mezi pedagogy základních uměleckých škol ve Zlínském kraji a zkoumá míru psychické zátěže, její příčiny a míru využívání strategií psychohygieny. Získaná data slouží jako podklad pro návrh opatření podporujících systematické začlenění psychohygieny do prostředí uměleckého vzdělávání.
2025-01-08T00:00:00ZŽivotní příběhy středoškoláků ze sociálně vyloučených lokalitValkovičová, Vanessahttp://hdl.handle.net/10563/575592025-12-10T23:09:43Z2025-01-08T00:00:00ZŽivotní příběhy středoškoláků ze sociálně vyloučených lokalit
Valkovičová, Vanessa
Práce se zaměřuje na zkoumání vzdělávacích zkušeností žáků ze sociálně vyloučených lokalit a na to, jak sociální exkluze formuje jejich školní dráhu. Cílem je porozumět jejich životním příběhům a identifikovat klíčové faktory, které odráží jejich motivaci, vzdělávací aspirace a školní úspěšnost. Prostřednictvím rozhovorů s informanty byly identifikovány a popsány konkrétní překážky, jako jsou diskriminace ve školním prostředí, nedostatek rodinné podpory, absence pozitivních vzorů, materiální a geografická omezení a nedostatečná institucionální podpora. Výsledky výzkumu potvrzují teorie sociální reprodukce a sebepotvrzujícího proroctví a zdůrazňují význam kulturního kapitálu v procesu vzdělávací inkluze.
2025-01-08T00:00:00ZResilience u adolescentů v nízkoprahovém zařízení ve Zlínském krajiStruhařová, Lenkahttp://hdl.handle.net/10563/575562025-12-10T23:09:43Z2025-01-08T00:00:00ZResilience u adolescentů v nízkoprahovém zařízení ve Zlínském kraji
Struhařová, Lenka
Diplomová práce se zabývá problematikou resilience u adolescentů navštěvujících nízkoprahová zařízení ve Zlínském kraji. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň resilience této cílové skupiny, analyzovat výskyt rizikového chování a prozkoumat vztah mezi těmito dvěma oblastmi. Výzkum byl realizován pomocí Dotazníku resilience pro dospívající (CYRM-R) a Dotazníku výskytu rizikového chování u adolescentů (VRCHA). Výsledky ukázaly, že 63,4 % respondentů vykazuje střední úroveň resilience a 26,8 % vysokou úroveň, což lze vnímat jako pozitivní nález u rizikové skupiny. Zároveň bylo zjištěno, že více než dvě třetiny respondentů vykazují určitou míru rizika delikventního chování, přičemž 38 % dosahuje vysoké rizikovosti. Spearmanův korelační koeficient ( = 0,06, p-hodnota = 0,61) neprokázal statisticky významný vztah mezi úrovní resilience a výskytem rizikového chování, což naznačuje komplexnost této souvislosti a možný vliv dalších zprostředkujících faktorů. Na základě zjištěných dat práce navrhuje doporučení pro praxi, mimo jiné podporu individuálního přístupu, důraz na kvalitní vztahové vazby, diferencovanou míru intervence dle úrovně resilience a využívání kvalitativních metod pro hlubší porozumění potřebám adolescentů.
2025-01-08T00:00:00Z