http://hdl.handle.net/10563/213 2026-04-05T01:29:22Z 2026-04-05T01:29:22Z Lorencová, Soňa http://hdl.handle.net/10563/59086 2026-02-13T06:30:01Z 2019-07-04T00:00:00Z

Mateřská škola jako vzdělávací instituce z pohledu rodičů Lorencová, Soňa Predškolské vzdelávanie predstavuje citlivú etapu života dieťaťa, v ktorej sa prelínajú vplyvy rodiny a materskej školy a formujú sa základné predpoklady ďalšieho vývinu. Cieľom práce bolo preskúmať a interpretovať, ako rodičia detí v predškolskom veku vnímajú a prežívajú svoju osobnú skúsenosť s materskou školou a zároveň poukázať na možné prínosy systemického prístupu pri uvažovaní o spolupráci rodiny a materskej školy. Tento prístup zodpovedá európskym prioritám v obla sti inklúzie, partnerstva s rodičmi a podpory well-beingu. Výskum bol realizovaný so siedmimi rodičmi so skúsenosťami zo štátnej, súkromnej aj špeciálnej materskej školy. Dáta boli získané prostredníctvom pološtruktúrovaných interview, konštelácií s figúrkami a denníka výskumníka. Interpretatívna fenomenologická analýza odkryla jedinečnosť rodičovských skúseností a identifikovala päť spoločných tém: premena rodičovskej identity, interpersonálna dynamika vo vzťahoch, zblíženie dvoch svetov, rodičovstvo s predškolákom a život s materskou školou. Výsledky rozširujú poznanie o rodičovskej skúsenosti s materskou školou a spolu s teoretickým rámcom naznačujú možnosti využitia systemického prístupu pri rozvíjaní partnerstva rodiny a materskej školy.

2019-07-04T00:00:00Z Deutscherová, Beáta http://hdl.handle.net/10563/59080 2026-02-12T13:54:02Z 2019-07-03T00:00:00Z

Rodičovské perspektivy vzhledem k používání digitálních zařízení dětmi předškolního věku Deutscherová, Beáta Tato disertační práce zkoumá rodičovské perspektivy vzhledem k používání digitálních zařízení dětmi předškolního věku v českém kontextu. V době narůstající digitalizace každodenního života se rodiče stávají klíčovými zprostředkovateli digitálního prostředí, čímž zásadně ovlivňují podobu digitální socializace dítěte. Cílem práce je porozumět tomu, jak rodiče dětí předškolního věku vnímají a interpretují používání digitálních technologií svými dětmi, a to nikoli izolovaně, ale v kontextu každodenních vztahů, rozhodování a hodnot, které jsou v rodinách přítomné. Teoretické ukotvení práce vychází z bioekologického modelu vývoje dítěte (Bronfenbrenner, 2005), konceptů rodičovské mediace (Livingstone & Helsper, 2008), dětství v digitální době a kulturní internalizace technologií. Práce chápe digitální výchovu jako součást mediální výchovy se zaměřením na každodenní používání digitálních zařízení (zejména tabletů, smartphonů a online audiovizuálního obsahu) v rodině. Akcentuje vliv rodičovských hodnot, životních zkušeností, genderových očekávání a míry institucionální opory na utváření digitálního prostředí dítěte. Empirická část využívá kvalitativní výzkumný design a situační analýzu podle Clarkeové (2005), která umožňuje propojit individuální zkušenosti s širšími diskurzivními a strukturálními rámci. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 18 rodiči dětí předškolního věku, doplněných o zúčastněné pozorování a výzkumný deník. Analýza probíhala tvorbou relačních map, z nichž byly identifikovány působící mechanismy, které umožňují podrobně analyzovat způsoby rodičovské mediace. Výsledky ukazují, že rodiče často oscilují mezi ochranitelskými postoji a pragmatickou adaptací na digitální realitu. Typická je genderová asymetrie zátěže, absence institucionální podpory i tendence k intuitivnímu rozhodování bez jasného rámce pravidel. Práce přináší konkrétní doporučení pro pedagogickou a poradenskou praxi, zejména v oblasti posilování rodičovských kompetencí, prevence nerovnoměrného zatížení v rámci rodiny a vytváření podpůrných mezosystémových vazeb, například skrze mateřské školy, a zároveň zdůrazňuje potřebu makrosystémových opatření, například systémové podpory rodičů prostřednictvím vzdělávací politiky, cílených veřejných kampaní či legislativních rámců. Dále ukazuje na potřebu kultivace odborného i laického diskurzu o digitalizaci dětství v českém prostředí. Metodologickým přínosem je inovativní aplikace situační analýzy, která umožňuje detailní porozumění každodenním rozhodovacím procesům v rodinách i širšímu kontextu strukturálních podmínek digitální výchovy.

2019-07-03T00:00:00Z Lorencová, Soňa http://hdl.handle.net/10563/56658 2025-02-04T07:00:36Z 2019-07-04T00:00:00Z

Materská škola ako vzdelávacia inštitúcia z pohľadu rodičov Lorencová, Soňa Dizertačná práca vymedzuje inštitucionálne predškolské vzdelávanie, rodičovstvo s dieťaťom v predškolskom veku a možnosti angažovania sa rodičov v predškolskom vzdelávaní. Cieľom kvalitatívne orientovaného výskumu bolo odkryť pohľad súčasných rodičov na predškolské vzdelávanie detí v materskej škole a porozumieť mu. Zber dát bol realizovaný so 7 rodičmi využitím metód konštelácie s figúrkami, pološtruktúrovaného interview a denníka výskumníka. Zistenia boli analyzované a interpretované prostredníctvom interpretatívnej fenomenologickej analýzy. Výsledky výskumu ozrejmili, že inštitucionálne predškolské vzdelávanie detí rodiča vnímajú najmä cez výber materskej školy, adaptačný proces, profesionalitu učiteliek, spoluprácu s materskou školou, špecifiká materskej školy a význam predškolského vzdelávania. Výsledky výskumu osvetlili, že pohľad rodičov na predškolské vzdelávanie detí v materskej škole bol ovplyvnený ich vlastným rodičovstvom a ďalšími faktormi, ktoré sú objasnené na úrovni 5 systémov. Prínosom dizertačnej práce je aplikovateľnosť realizovaného kvalitatívneho výskumu v praxi materských škôl.

2019-07-04T00:00:00Z Horníčková, Beata http://hdl.handle.net/10563/54623 2024-03-15T10:12:47Z 2019-07-04T00:00:00Z

Kvalita předškolního vzdělávání v perspektivách jeho klíčových aktérů Horníčková, Beata Tato disertační práce se zabývá problematikou kvality v předškolním vzdělávání z perspektivy klíčových aktérů. Teoretický rámec práce tvoří představení pojmu kvalita ve vzdělávání se specifikací na předškolní vzdělávání. V návaznosti na stručný exkurz jsou představeny dva dichotomické přístupy k problematice definování kvality. První, objektivní přístup, který vymezuje přesné a měřitelné kritéria a indikátory kvality, a druhý, relativní přístup, který akcentuje dynamičnost, subjektivitu a diverzitu s odkazem na různé perspektivy aktérů. Teoretická část je uzavřena představením zásadního modelu pro výzkum, jímž je Katzův model čtyř perspektiv předškolního vzdělávání s doplněním o domácí a zahraniční výzkumy těchto perspektiv. V empirické části je prezentován vlastní výzkum, jehož cílem bylo odhalit pojetí kvality z perspektivy klíčových aktérů, a to výzkumníků, učitelů, rodičů a dětí předškolního věku. Navazujícím cílem bylo komparování těchto perspektiv. Pro odhalení pojetí kvality z perspektiv výzkumníků, učitelů a rodičů je využito interview a následně Delphi metody. Východiskem k interview je model kvality dle Dittona, který napomáhá identifikovat oblasti kvality a poskytl tak oporu pro formulaci centrálních tazatelských otázek. Na tuto část výzkumu navazuje Delphi metoda jako kvantitativní metoda výzkumu skupinového rozhodování v rámci kvalitativního, pozitivistického a konstruktivistického paradigmatu. Tato metoda umožňuje díky svým specifickým charakteristikám hromadnou písemnou komunikaci v rámci skupin aktérů. Ke zjištění perspektivy dětí předškolního věku byla zvolena metoda kresby a interview. Získaná data jsou následně v inspiraci s Ekologickým rámcem k dekonstrukci a rekonstrukci kvality interpretována a odhalují prvky kvality, které jsou pro jednotlivé aktéry významné při formulování jejich pojetí kvality.

2019-07-04T00:00:00Z