http://hdl.handle.net/10563/45893 2026-04-04T20:26:49Z 2026-04-04T20:26:49Z Sumczynski, Daniela http://hdl.handle.net/10563/54676 2025-02-04T06:31:59Z 2024-04-02T00:00:00Z

Nutriční parametry vybraných rostlinných surovin a jejich využití v oblasti cereálních technologií Sumczynski, Daniela Při výrobě potravin je kladen důraz na nutriční jakostní znaky použitých surovin a jejich obsah biologicky aktivních látek. Požadavky jsou dány vyšším rozvojem civilizačních onemocnění, zvyšujícími se požadavky samotných konzumentů a konkurencí na trhu. V oblasti cereálních technologií byly analyzovány nutrienty netradičních druhů obilovin (červené pšenice, kamutu, miličky habešské, divoké rýže) a pseudoobilovin (černé a červené qionoi) ve směsi s dalšími rostlinnými zdroji (např. matcha čajem) s cílem stanovit koncentrace biologicky aktivních látek, hodnoty antioxidačních aktivit a stravitelnosti. Procesem hydrotermálního ošetření s následným rozválcováním zrn byly vyrobeny a analyzovány netradiční vločky, byly navrženy receptury pro sušenky, jiné trvanlivé pečivo a nutraceutické cereální směsi s cílem rozšířit sortiment ready-to-eat cereal výrobků. U těchto výrobků se podařilo prokázat navýšení obsahu biologicky aktivních látek, bílkovin, vlákniny, vitaminů B-komplexu, esenciálních minerálních a stopových prvků a hodnot antioxidačních aktivit. Výsledné aplikace směsí na výrobu sušenek a trvanlivého pečiva s přídavkem nutraceutických surovin a složení nutraceutických cereálních směsí jsou součástí užitného vzoru a patentu. Hodnota stravitelnosti neodráží samotnou využitelnost nutrientů trávicím traktem člověka, proto byla vypracována metodika stanovení retenčního faktoru v podmínkách in vitro, který udává podíl nutrientu stále zůstávajícího v matrici nestráveného podílu po simulaci trávení. Faktor poskytuje relevantnější údaje o množství analytu uvolněného z potraviny a je hodnotnějším ukazatelem v porovnání s výpočty teoretických příspěvků potraviny k referenčním hodnotám příjmů nutrientů. Výsledky vědecké činnosti a osobního přínosu pro rozvoj oboru Technologie potravin se promítají rovněž do koncepce výuky v předmětech zajišťovaných v uvedeném oboru a vyučovaných na Fakultě technologické UTB ve Zlíně.

2024-04-02T00:00:00Z Burešová, Iva http://hdl.handle.net/10563/54621 2024-02-05T15:10:55Z 2023-11-11T00:00:00Z

Reformulace jako cesta ke zlepšení kvality pečiva Burešová, Iva Pečivo patří mezi potraviny konzumované téměř denně. Tradičně se vyrábí ze světlé (bílé, rafinované) pšeničné mouky, v jejímž složení převažuje škrob. Škrob je také převažující složkou v pečivu. Z nutričního pohledu je pečivu vytýkán vysoký obsah polysacharidů a nižší zastoupení nutričně hodnotných složek, např. vlákniny, minerálních látek a dalších. Pšeničné zásobní bílkoviny přítomné v mouce mohou způsobovat zdravotní komplikace určité části konzumentů. Tyto a další nedostatky může zcela, nebo alespoň částečně vyřešit reformulace. Reformulací se rozumí změna běžně používaných receptur a postupů výroby. Cílem reformulace je vyrobit produkt, který má oproti původnímu vyšší nutriční hodnotu, nižší obsah problematických složek, případně obojí. Provedení reformulace většinou zahrnuje změnu použitých surovin a jejich vzájemných poměrů. Nezbytná bývá také úprava samotného postupu výroby, protože postupy standardně používané při průmyslové výrobě jsou přizpůsobeny vlastnostem tradičních surovin. Reformulace může negativně ovlivnit vlastnosti a zpracovatelnost těsta, což může mít dopad i na samotnou vyrobitelnost pečiva. Reformulace může zhoršit parametry výrobku; u pečiva například snížit objem, změnit texturu, barvu, chuť a vůni.

2023-11-11T00:00:00Z Sedláček, Tomáš http://hdl.handle.net/10563/52473 2024-02-05T14:49:47Z 2023-11-22T00:00:00Z

Příprava, charakterizace a zpracování plastů pro aplikace zítřka Sedláček, Tomáš Zpracování plastů představuje v dnešním světě nenahraditelný způsob efektivní a ekologické přípravy nespočetného množství produktů využívaných ve všech průmyslových odvětvích. Z tohoto důvodu je aktuálně nemožné představit si fungující automobilový, letecký, kosmický, zdravotnický, stavební, či spotřební průmysl bez aplikace moderních polymerních materiálů. Vedle důležitého hlediska možnosti nízkoenergetického zpracování a přepracování plastů, můžeme vyzdvihnout obecnou výhodu jejich nízké hustoty, rozsáhlé možnosti modifikace materiálových vlastností dle definice aplikačních požadavků nebo technik použitelných pro přípravu finálních produktů s možností efektivní kontroly užitných vlastností. Cílem předkládané práce je představení a) aplikovaných způsobů modifikace polymerních systémů pomocí úpravy použitých materiálových receptur nebo způsobem jejich zpracování; b) metodik navržených pro charakterizaci a sledování dosažené úrovně požadovaných efektů či využitelných pro kontrolu dlouhodobé výrobní kvality; c) použitých výrobních postupů pro přípravu zkušebních vzorků a funkčních prototypů pomocí laboratorních, poloprovozních a výrobních linek, které dokumentují vybrané oblasti výzkumných a vývojových aktivit prováděných v úzké kooperaci s průmyslovými partnery při vývoji nových plastových produktů. Uváděné výsledky vědeckých aktivit aplikovaného a základního výzkumu vnímám nejen jako osobní přínos pro rozvoj doktorských programů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, na kterých se aktivně podílím, ale snažím se je také implementovat do výuky mnou garantovaných předmětů v bakalářském a magisterském studiu programu Inženýrství polymerů vyučovaných na Fakultě technologické.

2023-11-22T00:00:00Z Kuřitka, Ivo http://hdl.handle.net/10563/52472 2024-02-05T14:49:44Z 2023-11-22T00:00:00Z

Hierarchicky strukturované nanokompozity: od jednotlivosti k celku Kuřitka, Ivo Specifické vlastnosti kompozitních nanomateriálů se odvozují od velikosti částic, respektive alespoň jednoho charakteristického rozměru základních jednotek materiálu, který má dle všeobecně přijímané a uznané definice být menší nebo roven 100 nm a větší nebo roven 1 nm. Z této definice existují výjimky, lze najít příklady materiálů s charakteristickým rozměrem větším, nebo menším. Kromě částicového plniva, strukturování materiálu v rozměrech nanometrů ovlivňuje také vlastnosti makromolekulární komponenty (matrice) kompozitu. Samotná měřítková škála, na které vyvstávají různé jevy a vlastnosti polymerních i anorganických materiálů spojené s nanorozměry, je však mnohem pestřejší. Různé jevy se uplatňují na větších i menších rozměrech a mnohdy se vyskytují pospolu, takže jeden systém, který je vystavěn od nejmenších částí až do velkého celku agregátu nebo aglomerátu, má vícero funkcí nebo vlastností podmíněných měřítkovými efekty. Hierarchie funkce tak následuje hierarchii strukturní, respektive morfologickou, tedy jednotlivé efekty se uplatňují na úrovních hierarchicky uspořádaných podle velikostní škály. Tyto vzájemné souvislosti mohou vést k synergii, a to v pozitivním i v negativním smyslu. Proto je třeba o nanomateriálech přemýšlet, a také je zkoumat, ze dvou úhlů pohledu – jednak jako o projevu příslušného rozměru, a dále také jako o součásti zapojené do specifické hierarchie. Tento způsob kladení otázek přispívá nejen ke komplexnějšímu vědeckému porozumění problematice, ale také umožňuje zlepšovat cílenou přípravu takových systémů, tedy technologii. V tezích přednášek ke jmenování profesorem jsou vtěleny hlavní výsledky výzkumů uchazeče v oblasti nanokompozitů, kde je nejčastějším zvoleným plnivem oxid zinečnatý, a to díky jeho schopnosti tvořit hierarchicky organizované struktury a současně příhodné kombinaci elektronických vlastností a od nich odvozených funkcí, jako jsou antimikrobiální účinek, fotokatalýza, fotoelektrochemická aktivita, elektroluminiscence, transdukční funkce v senzorech, a dalších vlastností, které se uplatní v kombinacích s vhodnými polymerními matricemi, případně i bez nich. Tyto studie tvoří červenou niť, vinoucí se prací uchazeče na UTB od jeho habilitace v roce 2009. V rámci Centra polymerních systémů (CPS) byla vybudována výzkumná skupina, experimentální základna, vyškoleno patnáct doktorandů, tato snažení byla podpořena řešením mnoha projektů a po dosažení kritické mohutnosti studia této problematiky na CPS byla získána akreditace studijního programu Nanotechnologie a pokročilé materiály v roce 2016. Tento program byl posléze úspěšně reakreditován v rámci institucionální akreditace UTB v oblasti Chemie. Současně s hlavním předmětem zájmu byly rozbíhány další větve výzkumů pod vedením mladších kolegů. Budoucí vize oboru jako celku na CPS i vlastní výzkumná vize uchazeče se pak zaměřuje na pokročilé trvale udržitelné materiály a technologie v průmyslu příznivém pro životní prostředí a pro aplikace ve zdravotnictví.

2023-11-22T00:00:00Z