http://hdl.handle.net/10563/217 2026-04-03T20:38:00Z http://hdl.handle.net/10563/59079 Vliv ozařování a hydrolýzy na mechanické vlastnosti a krystalizaci u vybraných kopolymerů Švarcová, Anna První část práce zkoumá účinky ionizujícího záření na polymerní struktury. Je detailně popsán vliv různého stupně ozařování na zesíťovaní, krystalinitu (X) a mechanické chování. Měření prokazují, jak ozařování ovlivňuje odolnost materiálu vůči deformaci a jeho vysokoteplotní stabilitu. Pozornost je věnována vztahu mezi chemickým složením kopolymeru a účinností síťovacích reakcí, což poskytuje náhled na optimalizaci materiálových vlastností. Druhá část se soustředí na hydrolytickou degradaci kopolyesteru poly(butylen-sukcinát-ko-adipátu) PBSA, simulovanou v kontrolovaných laboratorních podmínkách. Práce analyzuje, jak hydrolýza ovlivňuje molární hmotnost, její distribuci (MWD) a tepelné vlastnosti, jako jsou teploty tání (Tm) a skelného přechodu (Tg). Důraz je kladen na změny v krystalizačním chování a morfologii polymeru, které jsou pozorovány na mikroskopické úrovni. Tyto nálezy přispívají k pochopení dlouhodobé stability a rozložitelnosti polymerních materiálů v různých prostředích. Celkově tato disertační práce poskytuje komplexní a integrovaný pohled na to, jak ozařování a hydrolýza mění fyzikálně-chemické a mechanické charakteristiky polymerů. Získané poznatky jsou zásadní pro vývoj nových materiálů s řízenými vlastnostmi a pro predikci jejich životnosti a chování v náročných aplikačních podmínkách. 2020-10-30T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/59060 Ekologické polymérne materiály na báze polymérov z obnoviteľných zdrojov pre technické textílie Fogašová, Mária Téma dizertačnej práce je orientovaná na vývoj ekologických materiálov na báze polymérov z obnoviteľných zdrojov potenciálne využiteľných na výrobu vlákien pre technické textílie. Táto práca predstavuje z materiálového hľadiska prehľad aktuálneho stavu v oblasti ekologických riešení v oblasti plastov so zameraním na biodegradovateľné polyméry z obnoviteľných zdrojov surovín. Pozornosť je venovaná vývoju zmesí na výrobu vlákien z najmasovejšie vyrábaného biodegradovateľného termoplastu na báze obnoviteľných surovín, kyseline polymliečnej a polyhydroxybutyrátu ako biotechnologického polyméru s vysokým aplikačným potenciálom z dôvodu jeho veľmi dobrej biodegradovateľnosti vo všetkých bioaktívnych prostrediach. 2021-09-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/56908 Studium objemových změn elastomerů s využitím DIC metod Kotlánová, Barbora Elastomery jsou elastické polymerní materiály, které se při mechanickém zatížení vyznačují výraznou změnou tvaru a malou změnou objemu. Jejich vlastnosti převážně závisejí na složení elastomerní směsi a technologii výroby, která umožňuje přizpůsobit materiál specifickým potřebám různých průmyslových odvětví. Důležité charakteristiky, jako je objemový modul pružnosti a Poissonovo číslo, které vyjadřují stlačitelnost, často postrádají standardizovanou metodu měření. K detekci objemových změn bylo vytvořeno několik experimentálních metod, převážně založených na statickém zatížení. Pro přesnější a komplexnější sledování těchto změn se nabízí využití moderní technologie digitální korelace obrazu (DIC). DIC je moderní optická technika, která umožňuje detailní analýzu deformací materiálu na základě srovnání referenčních a deformovaných snímků pořízených během namáhání. Tato metoda poskytuje vysokou přesnost a umožňuje měření v reálném čase. Cílem této práce je zkoumat závislost objemového modulu elastomerů na protažení při různých deformačních módech za použití DIC jako metody měření. Získané informace mohou pomoci lépe porozumět mechanickému chování elastomerů při různých způsobech namáhání a jejich zpracování, vedoucí k jejich efektivnějšímu využití v praxi. V teoretické části práce je analyzován současný stav řešené problematiky měření objemových změn, včetně přehledu existujících metod a jejich omezení. Jsou zde také uvedeny základní informace o elastomerech, jejich chemické struktuře a mechanickém chování, s důrazem na faktory ovlivňující jejich stlačitelnost. Dále je v této části popsána metoda měření DIC, její princip, technické požadavky a možnosti využití v různých oblastech výzkumu. Experimentální část práce je zaměřena na provedení experimentu, který zahrnuje výrobu zkušebních těles, popis metody měření objemových změn při jednoosém a dvouosém tahu se záznamem deformací pomocí DIC zařízení, postup vyhodnocování dat a analýzu získaných výsledků. 2021-09-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/10563/56907 Předpjaté kompozity vyztužené vlákny: Výroba a mechanická charakterizace Ogunleye, Raphael Olabanji Kompozity na bázi polymerů vyztužených vlákny (FRP) jsou díky svým vynikajícím mechanickým vlastnostem a nízké hmotnosti dlouhodobě využívány v řadě inženýrských aplikací. Jejich mechanická výkonnost však může být snížena zejména v důsledku problémů při zpracování, které vedou ke zvlnění vláken a vzniku vnitřních zbytkových napětí, což může vést k selhání materiálu. Z tohoto důvodu se výzkum zaměřený na minimalizaci těchto problémů, zejména zbytkových napětí vznikajících při výrobním procesu, stal mimořádně důležitým. Jedním ze slibných přístupů je předpínání vláken, tedy aplikace řízeného zatížení na výztužná vlákna před nebo během vytvrzovacího cyklu kompozitu. Tato technika si klade za cíl indukovat tlaková napětí do materiálu, čímž se kompenzují tahová zbytková napětí a snižuje se zvlnění vláken. Jedná se o nákladově efektivní způsob, jak zlepšit mechanické vlastnosti kompozitních struktur, aniž by bylo nutné zvyšovat hmotnost nebo rozměry materiálu. Tato studie představuje systematické zkoumání vlivu elastického předpínání vláken na vlastnosti laminátů z uhlíkových vláken vyztužených polymerem (CFRP). Byly testovány dvě konfigurace - jednosměrná a křížová - přičemž každá byla vyrobena při šesti úrovních předpětí v rozsahu 0 až 25 MPa pomocí speciálně navržené mechanické přípravky. Lamináty byly podrobeny komplexní charakterizaci zahrnující tahové, ohybové a rázové Charpyho zkoušky; dynamickou mechanickou analýzu (DMA); a měření elektrické vodivosti za stejnosměrného (DC) i střídavého (AC) proudu. Fraktografická analýza byla provedena za účelem identifikace převládajících mechanismů porušení ve vzorcích. Výsledky ukázaly, že elastické předpínání vláken významně zlepšilo mechanické vlastnosti CFRP kompozitů. U jednosměrných laminátů došlo při předpětí 25 MPa ke zvýšení tahového modulu o 32,8 % a pevnosti v tahu o 67,3 %, zatímco ohybová pevnost a rázová odolnost se zlepšily o 34,4 %, resp. 55,7 %. Křížové lamináty vykazovaly mírnější, ale konzistentní zlepšení mechanických vlastností, přičemž maximální nárůst pevnosti v tahu dosáhl 52,1 % a rázová houževnatost vzrostla o 79,8 %. Termická analýza odhalila zvýšený skladovací modul a vyšší teploty skelného přechodu (Tg) u obou konfigurací, což naznačuje lepší vazbu mezi vláknem a matricí. Měření elektrické vodivosti dále prokázalo, že podélná DC a AC vodivost jednosměrného laminátu se s rostoucím předpětím výrazně zlepšila (až o +1500 %). Naopak příčná vodivost mírně poklesla v důsledku sníženého kontaktu mezi svazky vláken. U křížových laminátů byla zaznamenána maximální zlepšení vodivosti při středních úrovních předpětí (5-10 MPa), po jejichž překročení vodivost klesala, pravděpodobně v důsledku redistribuce mezivrstvového napětí. Obecně lze konstatovat, že elastické předpínání vláken účinně zlepšuje výkonnost CFRP laminátů, přičemž optimálních výsledků je dosaženo při předpětí 15-20 MPa. Tento přístup podporuje pokročilé aplikace v letectví, automobilovém průmyslu a inteligentních strukturách. 2021-05-24T00:00:00Z