Porozumění resilientním faktorům u rodičů po ztrátě dítěte

Abstract

Resilientní faktory u rodičů po ztrátě dítěte mohou kompenzovat působení stresu a mohou pomáhat s urychlením návratu k normálnímu fungování. Teoretická část práce přináší nejnovější poznatky o truchlení, paliativní péči, resilienci a možnostech jejich aplikace do zdravotně sociální práce. V praktické části se v rámci kvalitativní výzkumné strategie využívá obsahová analýza dokumentů. Předmětem výzkumného procesu je studium resilientních faktorů u rodičů po ztrátě dítěte ve veřejných dokumentech, které jsou jejich zpověďmi. Jako resilientní faktory byly identifikovány sociální opora, otevřená komunikace, společně trávený čas, kognitivní přístup a plánování budoucnosti. Naopak hlavním rizikovým faktorem je nerealizování fyzického rozloučení se zemřelým dítětem. Velmi účinnou vyrovnávací strategií je propuštění umírajícího dítěte do domácího ošetřování. V oblasti zdravotně sociální péče o rodiče po ztrátě dítěte je stále značný prostor pro zlepšování.