Sociální vztahy mezi dětmi ve výchovných ústavech

Abstract

Diplomová práce se zabývá sociálními vztahy mezi dětmi ve výchovných ústavech. Cílem bylo porozumět vztahu mezi naplněním základních potřeb dětí a vztahy v kolektivu skupiny výchovného ústavu. Zajímá nás, jaký vliv mají tyto potřeby na kvalitu vztahů mezi jedinci dané skupiny, jak se liší hodnoty respondentů v jednotlivých kategoriích pocitů a zda respondenti, kteří mají naplněné základní potřeby, jsou vnímavější k osamoceným jedincům ve skupině. Výzkum proběhl dotazníkovým šetřením, reflektující potřeby a komunikační zdatnost dětí s poruchami chování. Dotazník se skládal ze tří okruhů, reflektující výzkumné otázky. Jeho první okruh byl inspirován Maslowovou pyramidou hodnot, obsahující sémantický diferenciál k vyjádření pocitů respondentů ve skupině, druhý okruh byl výrokový, týkající se vztahů s ostatními členy skupiny. Třetí okruh se zaměřoval na respondentovo vnímání vztahů mezi ostatními členy skupiny. Ve druhém a třetím okruhu respondent odpovídal podle Likertovy škály. Pro analýzu dat byla použita statistická metoda - Spearmanova korelace. Výsledky výzkumu zjistily, že respondenti, kteří mají naplněné základní potřeby a cítí se dobře v kolektivu skupiny, častěji uvádí pozitivnější vztahy mezi ostatními členy skupiny. Analýza ukázala středně silnou korelaci mezi pocitem pohody ve skupině a vnímáním vztahů mezi ostatními členy skupiny. Existuje několik vysvětlení pro toto zjištění, jako například kognitivní disonance nebo selektivní vnímání. Respondenti, kteří se cítí dobře ve skupině, pravděpodobně vnímají pozitivnější vztahy s ostatními členy skupiny, zatímco respondenti, kteří se necítí dobře ve skupině, pravděpodobně vnímají negativnější vztahy.