<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom">
<title>Fakulta managementu a ekonomiky</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/16" rel="alternate"/>
<subtitle/>
<id>http://hdl.handle.net/10563/16</id>
<updated>2026-08-30T11:22:11Z</updated>
<dc:date>2026-08-30T11:22:11Z</dc:date>
<entry>
<title>Transmisní mechanismus měnové politiky (MPTM) a jeho dopad na výkonnost bank: Důkazy z Vietnamu a Tchaj-wanu</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/59446" rel="alternate"/>
<author>
<name>Ngo, Tan Lam Huy</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/59446</id>
<updated>2026-08-23T08:37:50Z</updated>
<published>2026-02-27T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Transmisní mechanismus měnové politiky (MPTM) a jeho dopad na výkonnost bank: Důkazy z Vietnamu a Tchaj-wanu
Ngo, Tan Lam Huy
Měnová politika je klíčovým nástrojem při řízení ekonomik v různých fázích hospodářského cyklu a rozsáhlý výzkum zdůrazňuje význam jejích transmisních kanálů. Přesto však důkazy o tom, jak transmisní mechanismus měnové politiky (MPTM) funguje v bankovním sektoru, zůstávají nejednoznačné, a to zejména kvůli rozdílům v ekonomických strukturách a úrovních finančního rozvoje. Většina dosavadních studií se zaměřuje na vyspělé ekonomiky nebo na kontext jedné země, což poskytuje omezené srovnávací poznatky pro rozvíjející se či hraniční trhy, jako je Vietnam. Tato disertační práce proto zkoumá, jak klíčové kanály MPTM - úroková sazba, směnný kurz a úvěrový (bankovní) kanál - ovlivňují výkonnost bank ve Vietnamu, který je podle Morgan Stanley Capital Investment (MSCI) klasifikován jako hraniční trh, v porovnání s Tchaj-wanem, který Mezinárodní měnový fond (IMF) označuje za vyspělou ekonomiku. Pokud jde o data a analytické metody, studie využívá soubor dat zahrnující 59 bank z období 2014-2023, z nichž 28 pochází z Vietnamu a 31 z Tchaj-wanu, což představuje celkem 590 pozorování. Následně je aplikován sekvenční regresní přístup k analýze korelací mezi proměnnými v panelových datech. Pro každý model studie postupně využívá pět regresních metod, přičemž nakonec volí systémovou metodu generalizovaných momentů (SGMM), protože účinně řeší endogenitu a zpožděné proměnné, které jiné metody nedokážou zohlednit. Výsledky odhalují jemně diferencované dopady kanálů MPTM na výkonnost bank. Konkrétně úrokový kanál působí v obou zemích protichůdně, zatímco kanály směnného kurzu a úvěrový kanál vykazují podobné účinky. Tyto rozdíly zdůrazňují strukturální a rozvojové odlišnosti mezi hraniční a vyspělou ekonomikou, a tím poskytují cenné politické i manažerské implikace. Pro bankovní manažery studie identifikuje klíčové interní faktory, jako je citlivost na výkyvy úrokových sazeb a dynamika úvěrového kanálu, které lze strategicky řídit s cílem posílit výkonnost a odolnost, zejména na hraničních trzích. Pro tvůrce politik pak kontrastní účinky úrokového kanálu zdůrazňují potřebu přizpůsobených měnových opatření, která zohledňují strukturální rozdíly a úroveň finančního rozvoje. Zdůrazněním těchto heterogenit výzkum přispívá k efektivnějšímu návrhu a implementaci měnové politiky v různých ekonomických kontextech, což v konečném důsledku podporuje finanční stabilitu a udržitelný růst bankovního sektoru.
</summary>
<dc:date>2026-02-27T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Sloužící leadership a tlak zainteresovaných stran jako podpora zavádění společenské odpovědnosti firem v bankovním sektoru</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/59445" rel="alternate"/>
<author>
<name>Kalsoom, Ghulam</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/59445</id>
<updated>2026-08-23T08:37:50Z</updated>
<published>2026-02-27T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Sloužící leadership a tlak zainteresovaných stran jako podpora zavádění společenské odpovědnosti firem v bankovním sektoru
Kalsoom, Ghulam
Sloužící leadership je nově se rozvíjející styl vedení, který se zaměřuje na potřeby různých zainteresovaných stran při implementaci CSR. Na základě teorie zainteresovaných stran se tato studie zabývá rolí sloužících lídrů, tlakem zainteresovaných stran prostřednictvím organizační etické kultury a mechanismy morální smysluplnosti při implementaci CSR v bankovním sektoru Pákistánu. Byl použit smíšený výzkumný design, který kombinoval kvantitativní metodu a doplňkovou kvalitativní studii pro sběr dat od zaměstnanců a manažerů pracujících v bankách. Velikost vzorku průzkumu byla 220 respondentů z bank. Autor také provedl polostrukturované rozhovory s osmi významnými bankami s využitím zakotvené teorie v bankovním sektoru. Pro kvantitativní analýzu dat autor použil techniku PLS-SEM ve verzi SmartPLS 4.0. Výsledky průzkumu ukazují, že sloužící leadership má významný dopad na implementaci CSR. Naopak tlak ze strany zainteresovaných stran implementaci CSR nepodporoval. Sloužící leadership a tlak ze strany zainteresovaných stran byly tedy podporovány etickou kulturou organizace. Etická kultura organizace má zejména zprostředkující účinek mezi sloužícím leadershipem, tlakem ze strany zainteresovaných stran a implementací CSR. Morální význam má navíc moderující účinek mezi etickou kulturou organizace a implementací CSR. Pro kvalitativní analýzu dat autor použil kvalitativní software MAXQDA. Výsledky vícepřípadové studie ukazují čtyři souhrnné dimenze a devět témat. Souhrnná dimenze sloužícího vedení zahrnovala tři témata: hodnoty a vlastnosti vedení, chování vedoucích pracovníků, etika a morálka. Souhrnná dimenze implementace CSR zahrnuje dvě témata: závazek a strategie banky, aktivity a iniciativy CSR. Souhrnná dimenze překážek CSR zahrnovala dvě témata: omezené zdroje a finanční omezení, překážky trhu a kultury. Souhrnná dimenze tlaku zainteresovaných stran zahrnuje dvě témata: externí zainteresované strany a interní zainteresované strany.  Tento výzkum přispívá k souboru znalostí o oblastech vedení a CSR pomocí kombinace různých metod. Výzkum zejména řeší nedostatek kontextuální mezery při zkoumání sloužícího leadershipu s implementací CSR v kontextu rozvojových zemí, jako je Pákistán. Realizovaný výzkum poskytuje praktické implikace pro vrcholový management, bankovní manažery, tvůrce politik a globální lídry, aby kladli důraz na odpovědné podnikání spíše než na zisk.
</summary>
<dc:date>2026-02-27T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Jak sdílení zelených znalostí zlepšuje zelené inovace produktů v malých a středních podnicích: role zapojení zákazníků, absorpční kapacity a inovačního klimatu</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/59448" rel="alternate"/>
<author>
<name>Qadeer, Nosheen</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/59448</id>
<updated>2026-08-23T08:37:50Z</updated>
<published>2026-02-27T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Jak sdílení zelených znalostí zlepšuje zelené inovace produktů v malých a středních podnicích: role zapojení zákazníků, absorpční kapacity a inovačního klimatu
Qadeer, Nosheen
Zpracovatelský průmysl hraje významnou roli v reakci na stále závažnější problémy životního prostředí. K dosažení cílů udržitelného rozvoje musí výrobní podniky získat konkurenční výhodu a jedním ze způsobů, jak jí dosáhnout, je sdílení zelených znalostí a zeleých produktových inovací. Tato studie se odvolává na nepřím výzkumn proudy pohledu založeného na zdrojích, pohledu na znalostní firmu a teorie sociální výměny a zkoumá vliv postupů sdílení zelených znalostí na inovace zelených produktů. Kromě toho zkoumá zprostředkující účinky absorpční kapacity a inovačního klimatu mezi sdílením zelených znalostí a zelených produktových inovací. Data byla shromážděna prostřednictvím kvantitativního terénního šetření provedeného mezi 642 víceodvětvovými výrobními podniky v kontextu rozvojové země. Měření a strukturální model byla vyhodnoceny pomocí SEM Smart-PLS. Zjištění nabízí cenné poznatky pro firmy, tvůrce politik, odborníky z praxe a manažery, jejichž cílem je zlepšit postupy sdílení zelených znalostí, snížit průmyslový odpad a získat konkurenční výhodu. Co se týče teoretického přínosu k poznání autorů, tato studie představuje průkopnické úsilí zkoumat přímé a nepřímé vztahy mezi postupy sdílení zelených znalostí a konkurenční výhodou prostřednictvím absorpční kapacity, inovačního klimatu a zapojení zákazníků v rámci jednotného modelu.  Obecně se doporučuje, aby odborníci z praxe a manažeři zaváděli pratiky sdílení zelených znalostí za účelem dosažení konkurenční výhody.
</summary>
<dc:date>2026-02-27T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Účetnictví v sociálních hnutích: Dopad sociální kontroly na etické veřejné rozpočtování v rozvojových ekonomikách</title>
<link href="http://hdl.handle.net/10563/59443" rel="alternate"/>
<author>
<name>Udoh, Salem</name>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/10563/59443</id>
<updated>2026-08-23T08:37:50Z</updated>
<published>2026-02-27T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Účetnictví v sociálních hnutích: Dopad sociální kontroly na etické veřejné rozpočtování v rozvojových ekonomikách
Udoh, Salem
Tato studie integruje teorii principál-agent a teorii spravedlivé mzdy a úsilí, aby prozkoumala, jak vzdělávání v oblasti pokročilé občanského  vzdělávání souvisí se spravedlivými mzdami, a jak oba mechanismy sociální kontroly podporují vědomí sociální odpovědnosti (proxy etického rozpočtování), které je nezbytné pro zmírnění podvodů spojených s rozpočtovou rezervou ve veřejném sektoru. Pomocí dotazníkových odpovědí a polo-strukturovaných rozhovorů s profesionály z gambijského veřejného sektoru výzkum testuje model analyzující přímé a nepřímé efekty spravedlivých mezd na vztah mezi vzděláváním v sociální odpovědnosti auditu a etickým rozpočtováním. Zjištění ukazují, že spravedlivé mzdy ani nezprostředkovávají, ani nemoderují vztah mezi pokročilé občanského  vzdělávání a snížením podvodů. Zatímco toto vzdělávání pozitivně koreluje se spravedlivými mzdami a etickým rozpočtováním, spravedlivé mzdy nevykazují významnou asociaci s vědomím sociální odpovědnosti ani se snížením podvodů spojených s rozpočtovou rezervou. Studie řeší teoretickou mezeru tím, že demonstruje, jak integrace pokročilé občanského  vzdělávání do profesního rozvoje veřejných činitelů kultivuje etické povědomí potřebné k potlačení plýtvání, zneužívání a podvodů v rozpočtování veřejných prostředků. Empiricky zdůrazňuje omezenou účinnost systémů spravedlivých mezd samotných a namísto toho doporučuje upřednostňovat pokročilé iniciativy občanského vzdělávání pro posílení fiskální integrity v operacích vlády.
</summary>
<dc:date>2026-02-27T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
</feed>
