Identifikace enzymových aktivit štěpících sacharosu v kultuře bakterie Leuconostoc garlicum

Repozitář DSpace/Manakin

Přihlásit se

Jazyk: English čeština 

Identifikace enzymových aktivit štěpících sacharosu v kultuře bakterie Leuconostoc garlicum

Zobrazit celý záznam

Není dostupný náhled
Název: Identifikace enzymových aktivit štěpících sacharosu v kultuře bakterie Leuconostoc garlicum
Autor: Holomek, Viktor
Vedoucí: Ingr, Marek
Abstrakt: Dextransacharasa je enzym, původně izolovaný z bakterie Leuconostoc mesenteroides, který katalyzuje přenos zbytků D-glukopyranosylu ze sacharózy do struktury dextranu, přičemž se uvolňuje fruktosa. Dextran je látka hojně používaná v lékařství jako náhradní koloidní roztok krevní plasmy (plasmaexpander). Využívá se i jako sorbent k separaci molekul v náplňových kolonách (sephadex). Dextran tvořený bakterií leuconostoc garlicum vykazuje relativně vysoký stupeň čistoty a její roztoky vykazují relativně nízkou viskozitu. Existuje několik možných metod jak prokázat aktivitu enzymu s jeho následnou izolací. Některé tyto postupy jsou studovány v této práci. Enzymová aktivita štěpící sacharosu může být prokázána metodou na redukující cukry, která využívá kyseliny bicinchoninové. Metoda je založena na detekci měďných iontů vzniklých redukcí iontů měďnatých redukujícími sacharidy pomocí této kyseliny. S využitím této metody bylo možno stanovit Michaelisovu konstantu enzymu, Pro ověření identity enzymové reakce byla vyvinuta metoda na bázi chromatografie na tenké vrstvě. Ta slouží k rozlišení jednotlivých redukujících monosacharidů, a tedy k určení vedlejšího produktu enzymem katalyzované reakce. Zjištěná přítomnost fruktosy v reakční směsi potvrzuje, že aktivním enzymem je skutečně dextransacharasa. Zároveň byla zkoumána i možnost detekce enzymové aktivity metodou zymogramu, tedy identifikace dextranu vytvořeného aktivní dextransacharasou v gelu po gelové elektroforéze. Tato metoda však neposkytla očekávané výsledky, pravděpodobně proto, že dextransacharasa je z podstatné části vázána na dextran. Byly rovněž učiněny pokusy o izolaci a zakoncentrování dextransacharasy, bylo však dosaženo pouze dílčího úspěchu metodou frakčního vysolování proteinů síranem amonným.
URI: http://hdl.handle.net/10563/33046
Datum: 2015-01-20
Dostupnost: Bez omezení
Ústav: Ústav inženýrství ochrany životního prostředí
Studijní obor: Inženýrství ochrany životního prostředí
Klasifikace závěřečné práce a její obhajoby: C 38549


Citace závěřečné práce

Soubory tohoto záznamu

Soubory Velikost Formát Zobrazit
holomek_2015_dp.pdf 2.099Mb PDF Zobrazit/otevřít
holomek_2015_vp.docx 74.58Kb Microsoft Word 2007 Zobrazit/otevřít
holomek_2015_op.docx 75.29Kb Microsoft Word 2007 Zobrazit/otevřít

Tento záznam se objevuje v následujících kolekcích

Zobrazit celý záznam

Find fulltext

Prohledat DSpace


Procházet

Můj účet