Český filmový plakát jako svébytné propagační dílo

Abstract

Bakalářská práce se zabývá historií českého filmového plakátu, na kterou se dá dívat jako na film, jenž odráží proměny nejen české kinematografie, ale i celé společnosti v průběhu 20. století. Na filmový plakát je nahlíženo jako na dialog režisérů s výtvarníky, na jehož základě vznikala výjimečná umělecká díla. Práce analyzuje filmový plakát z mnoha pohledů, ale zejména staví plakát do role reklamy bez nadčasových poselství, kdy chce především přilákat pozornost a říct: "Jděte do kina!" Stejně jako jsme Muchovy secesní plakáty začali v průběhu let vnímat jako umění, lze i filmový plakát pojmout jako esteticky solidní sdělení, z něhož je patrné, že dokáže dobře odhalit ducha doby a její vkus. V teoretické části práce se zabýváme českým filmovým plakátem od počátků kinematografie do prvních let druhé světové války. Tato kapitola rozebírá samotný vznik filmového plakátu. Dále pak změnu obrazu plakátu s nástupem zvuku, asi největším mezníkem kinematografie. Kapitola tři hodnotí filmový plakát po roce 1945 do současnosti a zejména pak období nové vlny kinematografie v 60. 70. letech 20. století. 60. léta jsou obecně ve filmovém odvětví považována za období svobody projevu, filmového plakátu nevímaje. V praktické části chceme ukázat filmový plakát z pohledu významných autorů doby minulé a významného autora současnosti Aleše Najbrta. Nedílnou součástí praktického pohledu je obrazová příloha, která je koncipována jako průřez téměř 110letou historií českého filmového plakátu.