Tvorba, reflexe a poučení z vytváření bakalářského filmu na téma - Příliš hlučná samota

Abstract

Tato práce popisuje krok za krokem realizaci mého bakalářského animovaného filmu na motivy knihy Bohumila Hrabala "Příliš hlučná samota", jak jsem ji objevila jako látku pro přemýšlení, jak jsem ji poté promýšlela jako materii pro krátký film, který má ambici skrze vizuální symboliku také něco vážnějšího říct, a jak jsem se nakonec s tímto úkolem (ne)vypořádala. Vyváženě se v této práci zabývám jak psychologickou stránkou věci (pocity a emoce, které mě ovlivňovaly v hledání přístupu k pojetí látky), tak stránkou technickou (animace je činnost pohříchu manuální a systematická). Bohatý Hrabalův jazyk plný metafor a kulturně historických odkazů a literárních kódů je sám o sobě už natolik barvitý, že snažit se ho vystihnout stručnou obrazovou freskou (jak jsem si dala za cíl), bylo nápadem značně odvážným. Předkládaná práce tedy nastiňuje také "zápas" začínajícího tvůrce s kamenným klasikem.