Cíl vzdělání podle Úmluvy o právech dítěte: posilování úcty k vlastní kultuře, jazyku a hodnotám

Abstract

Úmluva o právech dítěte je mezinárodně právním dokumentem, který zakotvuje práva dítěte a spojuje různé kategorie lidských práv. Tato práce se soustředí na právo dítěte na vzdělání a na cíle, ke kterým má edukace dítěte směřovat. Zaměřuje se na oblast základního vzdělávání a na možnosti, které má škola při naplňování cílů vzdělání týkajících se posilování úcty k vlastní kulturní identitě, jazyku a hodnotám. Srovnává názory jednotlivých autorů na danou problematiku. Cílem empirické části práce je nahlédnutí do vztahu dětí k vybraným vyučovacím předmětům Český jazyk a literatura, Cizí jazyk; zjištění jejich názoru na důležitost znalostí a dovedností získaných v těchto předmětech pro jejich budoucí život a povolání. Zároveň zjišťuje vztah mezi věkem dětí a hodnocením důležitosti vyučovacího předmětu pro jejich budoucí život a povolání. Vývin člověka ovlivňuje nejen genetická vybavenost, ale nesporně i prostředí, zejména pak prostředí sociální, ve kterém žije. Sociokulturní prostředí působí na utváření osobnosti jedince v mnoha směrech. Cílem moderní výchovy a tedy i sociální pedagogiky je působit tak, aby se jedinec mohl plně rozvinout a stát se všestranně rozvinutou osobností.