Život a sociálně pedagogický přínos J. H. Pest-alozziho

Abstract

Vědecká práce se zaměřuje na sociálně pedagogické působení J. H. Pestalozziho. V textu jsou uvedeny projekty, které splňovaly praktické využití jeho novátorských myšlenek, v návaznosti na literární tvorbu čerpající právě z osobních zkušeností. S postupem času lze z J. H. Pestalozziho činnosti vyčíst konfrontaci s nepříliš nakloněným osudem, což lze nalézt ze změny postoje k Bohu, který byl edukátorovou inspirací a oporou. V pozdějších letech shledal víru v sebe sama. Chronologicky je viditelné, jak svým životním přístupem také pozvolna mění pracovní cíle ze sociálně pedagogických na elementárně pedagogické. Už za svého života získal mnoho následovatelů a učenců. Odkaz na celoživotní dílo lze nalézt i dnes, a to v celosvětovém měřítku. Na teoretickou část navazuje empirická část, rozdělená do dvou částí. Počínaje kvantitativně metodologickým výzkumem zabývajícím se povědomím obyvatel a jejich postojem k charitě. Druhou částí je analýza textu Pestalozziho stěžejního díla Linhart a Gertruda a jeho spojitost se sociální pedagogikou jakožto odkazem pro společnost. Výsledkem práce je závěr, který hodnotí stávající situaci a snaží se nalézt adekvátní řešení pro zlepšení ve zkoumané oblasti.