Sebepojetí adolescentů ve vztahu k užívání sociálních sítí

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezi sebepojetím adolescentů a mírou problematického užívání sociálních sítí. Teoretická část se zaměřuje na koncept sebepojetí, vývojovou psychologii adolescentů a problematické užívání sociálních sítí. Praktická část je založena na kvantitativním výzkumu realizovaném prostřednictvím standardizovaných dotazníků Piers-Harris 2 (PHCSCS-2) a EIU (Excessive Internet Use), který byl doplněn otázkou mapující průměrnou denní frekvenci strávenou na mobilním telefonu. Výzkumný soubor tvořilo 114 žáků 2. stupně vybrané základní školy. Cílem výzkumu bylo zjistit nejen úroveň celkového sebepojetí a jeho jednotlivých oblastí, ale také míru problematického užívání sociálních sítí a frekvenci průměrného času stráveného na mobilním telefonu. Zajímali nás také souvislosti mezi sledovanými proměnnými. Výsledky ukázaly, že většina respondentů se pohybuje v pásmu průměrného sebepojetí, avšak s častými projevy nejistoty, zejména v oblasti intelektového a školního postavení a celkové životní spokojenosti. Většina respondentů zároveň tráví na mobilním telefonu více než čtyři hodiny denně, přičemž část z nich vykazuje známky problematického užívání sociálních sítí. Statistická analýza potvrdila významné souvislosti mezi jednotlivými proměnnými.